Do Dolního Bousova přišel k firmě Bratři Horáčkové počátkem dvacátých let jako stavitel. Brzy se zapojil do spolkového života, zvláště do práce v Sokole. V roce 1929 vypracoval zdarma dokumentaci na stavbu sokolovny i projekt na její přístavbu provedenou v letech 1963-1968. Mezitím působil na...
Do školy chodil do Dolního Bousova, zemědělský inženýr, od roku 1993 přednosta okresního úřadu v Mladé Boleslavi.
Absolvent učitelského ústavu v Hořovicích, působil na Uherskobrodsku a na Domažlicku, od roku 1937 v Přepeřích, poté v Sobotce a nakonec v Horním Bousově. V letech 1944-1945 vězněn v Terezíně. Od studentských let přispíval verši i články do desítek novin a časopisů, také do Bousováka. Aktivně...
Vystudoval jičínské gymnázium a učitelský ústav, pak působil na školách Sobotecka (Roveň, Dobšín, Dolní Bousov). Od studentských let se zajímal o přírodu, zvláště o motýly. Psal do různých entomologických i populárních časopisů, na výpravy za motýly jezdil i do zahraničí.
Vystudoval nižší reálku v Jičíně a učitelský ústav, pak působil na Jičínsku (Dlouhá Lhota, Všeborsko, Markvartice), nejdéle v Dolním Bousově (1924-1925, 1927-1944). Zde byl zapojen do kulturního života a do činnosti Sportovního klubu a skautingu. Založil i známý dolnobousovský šachový klub...
Navštěvoval reálku a učitelský ústav v Jičíně, v letech 1919-1927 byl ředitelem školy v Dolním Bousově. Psal zde i městskou kroniku, dirigoval pěvěcký sbor Stojmír a byl i jinak veřejně činný. Stal se čestným občanem Dolního Bousova.
Ornitolog, znalec přírody. Mládí prožil v Dolním Bousově, nyní žije v Kněžmostě. Profesí klempíř a kovář. Člen ornitologické společnosti a kroužkovatel Národního muzea, publikuje v odborném i regionálním tisku.
Absolvoval pedagogickou školu v Liberci a jako mladý učitel vystřídal řadu škol v mnichovohradišťském okrese (mj. Dlouhá Lhota, Všeborsko, Dolní Bousov, Řítonice, Bechov). V letech 1968-1991 se znovu dostal na dolnobousovskou školu a byl zde zástupcem ředitele. V letech 1947-1964 hrál aktivně...
Vyučil se v Praze pekařem, řadu let pracoval ve Vídni, kde také v roce 1886 vstoupil do Klubu českoslovanských velocipedistů. Závodil, vyhrál asi 17 závodů a z Vídně jezdil na kole až do Dolního Bousova. Pak se sem vrátil natrvalo a v letech 1919-1927 byl starostou města. S manželkou Bohumilou...
Vystudoval mladoboleslavské gymnázium a práva v Praze. Po studiích byl vychovatelem u Veithů na Liběchově, spoluzakladatelem časopisu Právník a v roce 1857 krátce přednášel na univerzitě v Budapešti. Pak vystřídal různá působiště, v roce 1868 se usadil jako advokát v Jičíně, kde se významně...
Absolvoval nižší gymnázium a učitelský ústav v Jičíně, působil na několika školách Jičínska (Dětenice, Kopidlno), nejdéle, od roku 1919, v Dolním Bousově. V letech 1939-1950 zde byl ředitelem školy.
Vystudoval nižší gymnázium v Jičíně a Českoslovansku obchodní akademii v Praze, vzdělání si doplňoval i v cizině (Ženeva). V letech 1888-1908 byl městským tajemníkem v Sobotce, ale svými schopnostmi brzy přesáhl region. V letech 1891-1903 byl zvolen do Zemědělské rady pro Království české, v...
Učil na Jičínsku (mj. Všeborsko, Horní Bousov, Libošovice), od roku 1929 v Praze, byl zapojen do příprav školské reformy. Od roku 1945 byl zemským školním inspektorem. Psal do různých pedagogických časopisů.
Učitelský ústav vystudoval v Hradci Králové, pak učil na různých školách Mnichovohradišťska a Jičínska. Zabýval se vlastivědou a památkovou péčí, napsal stovky článků a studií a i několik knih. V díle Pověsti jičínského kraje (1938) shromáždil i pověsti ze Sobotecka a Bousovska.
Prvním jménem známý dolnobousovský farář.
Lékař, který se za svého působení v Dolním Bousově zasloužil mj. o založení místní záložny (1863) a cukrovaru (1869).
Za svého působení na učitelském ústavu v Jičíně (1908-1921) vydal sbírku Pověsti Jičínska, zahrnující i naše okolí.
Významný český stavovský politik, přední autor tereziánských reforem, roku 1738 koupil kostecké panství a provedl zde řadu reformních změn, které upravily život poddaných. Za něho začala v Dolním Bousově v roce 1754 stavba kostela sv. Kateřiny.
V roce 1965 a znovu roku 1981 obnovoval jako sbormistr činnost pěveckého sboru Stojmír.
Příslušníci drobného šlechtického rodu, kteří v našem okolí koncem 16. století drželi Obruby (Vilém) a počátkem 17. století Vlčí Pole (Václav, Vladislav a Jindřich). Majetek postupně prodali ke kosteckému panství.
Otevírací doba
|
Po |
zavřeno |
|
|
Út |
- |
12 - 18 |
|
St |
- |
15 - 18 |
|
Čt |
- |
12 - 18 |
|
Pá |
8 - |
14 |
+ každou 3. sobotu v měsíci
|
So (18. 5.) |
9 - 12 |
Webové stránky oddělení
pro děti MěK v Bousově:
