Lednová schůzka, první v novém roce. Všechny jsme natěšené. Na ten klid a pohodu, které mezi nás vnáší Olinka. Na nové knižní typy, které si pokaždé předáváme a s nedočkavostí hltáme. A zapisujeme, zaznamenáváme, abychom jednou, za čas, mohly své poznámky proměnit v ten úžasný moment, kdy držíte v rukou novou knihu, s níž teď strávíte pár dnů či večerů. A když se blížíte ke konci, nejraději byste ten čas natáhli, v knize se vrátili alespoň do poloviny, protože loučení s pěknou knihou není vlastně nic pěkného. Mnohdy cítíte prázdnotu a kladete si otázku, co bude dál, co bude příště.
Nás letos opět čeká Čtenářská výzva. Opět budeme přemýšlet nad dvaceti tituly, budeme si předávat tipy a radit si, doporučovat, nebo také nedoporučovat. I to se stává. Každopádně, nástěnka zachycující naše výsledky se začíná plnit.
Abychom se v tématech lépe orientovaly, vyrobila nám Olinka přehled všech témat, k nimž si můžeme zapisovat svoje přečtené knihy. Na začátku setkání jsme shrnuly náš loňský čtenářský rok a nastínily, jakým směrem se naše čtení bude ubírat v tom letošním. A také jsme se zamýšlely nad tím, které z témat letošní Výzvy je pro nás nejméně lákavé. Zajímavé je, že už se mi mnohokrát stalo, že téma, které jsem zpočátku téměř odvrhla, se mi zalíbilo, a naopak mnohé knihy, na něž jsem se těšila, mě příliš neoslovily. Mám trochu pocit, že s knihami je to vlastně jako s lidmi.
Ingrid Mendlíková
