Nejčastějšími přívlastky k pojmu Vánoce jsou slova šťastné a veselé. Ano, náš vánoční čtenářský klub byl veselý, kromě jiného, a o štěstí jsme také přemýšlely. Ale vezměme to popořádku. Naším úkolem, posledním v letošním roce, bylo připravit na tento večer jakýkoli pokrm inspirovaný četbou. Kdo v knihách na žádný námět nenarazil, mohl vytvořit dílo vlastní – povídku, fejeton, román by asi žádná z nás napsat nestihla. A že se sešlo dobrot! Zatímco každá z nás četla ukázku ze své knihy, my ostatní jsme ochutnávaly. Mám vám dělat chutě? Zapečená jablka plněná masovou směsí, kuřecí řízečky, krizové tousty, pohankové palačinky s povidly, tradiční česká vánočka, slané šneky z listového těsta, pravé mexicko-španělské guacamole a nechyběl ani čokoládový likér či různé sladkosti.
A pak, abychom si udělaly přestávku v debužírování, jsme si četly. „Zažila tvoje postava v úryvku nějakou radost?“ – ano, vždyť i drobné radosti se počítají. Poté nám Olinka rozdala pracovní listy. Také vás vždy, když se máte zamýšlet sami nad sebou, popadne takové jemné, nedefinovatelné chvění? – Možná trochu obava, trochu těšení, trochu napětí… Zkuste si to s námi. Pokuste se zamyslet se nad otázkami, nad nimiž jsme se toho předvánočního večera zamýšlely i my:
· Kdyby to šlo, jak si přejete, věnovali byste v roce 2023 víc času domovu, nebo zaměstnání? A proč?
· Nakreslete věc, která ba vás právě teď nejvíc potěšila.
· V jakém obchodě se podle vás prodává nejvíc věcí, které dělají lidi šťastnými? Koupili byste si něco?
· Jak by vypadalo ideální místo, kde byste rádi žili, protože byste se tam cítili šťastně?
Náš život je neoddělitelně spojen i očekáváními, která na nás kladou naši blízcí. Ne vždy je možné jim vyhovět, ne vždy je v našich silách či představách je splnit:
· Byla by vaše rodina ráda, kdybyste svůj život žili jinak, než žijete?
· Radil vám někdy někdo, co by pro vás bylo nejlepší, i když o tom nic nevědí?
· Jak se cítíte, když chcete odmítnout dobře míněnou radu?
Zajímavé otázky, že? A někdy vůbec není jednoduché na ně odpovědět. Ale každé zamyšlení a zamýšlení se nás posouvá dál, vede možná i k uvědomění si něčeho, čemu jsme se vyhýbali.
A závěr? Tentokrát jsme šly domů opravdu pozdě. Dokážete si představit, jak dlouho trvalo, než jsme si navzájem předaly dárečky a potěšily se jimi? A jak se za námi zavřely ty velké těžké dveře naší knihovny a pohltila nás noc osvětlená jen drobnými vzdálenými hvězdami a vánočními světýlky v oknech této prastaré budovy, z nichž na nás shlíželi andílci slibující nám šťastné a veselé?
Ingrid Mendlíková
